Nevěř nikomu nad třicet
Tohle heslo si mohli říct Anoushka Shankar a dirigent Jakub Hrůša, kteří se setkali při provedení Koncertu pro sitar Raviho Shankara. Sličné sitaristce je 22 let, Hrůšovi asi 24. Anoushka pochází ze slavné rodiny, hru na sitar zdědila po otci, nejznámějším indickém hudebníkovi, který inspiroval Beatles. A její nevlastní sestra je držitelka Grammy Norah Jones, pěvecký objev někde mezi jazzem, country a popem.V indické hudbě má sitar podobnou pozici jako klavír v té naší. Jediný rozdíl je v tom, že sitaristka u toho líp vypadá.
Anoushka půvabně rozvalená v ležerním pololehu - polosedu na koberečku před orchestrem hrála opravdu virtuózně. V TV rozhovoru se svěřila, že cvičí až 6 hodin denně. Sitar má úžasnou barvu a není třeba ani moc skladatelského umu, aby ve spojení s orchestrem okouzlil. Orchestrální doprovod v klasickém slova smyslu to tedy nebyl, kapacita tělesa zůstala víceméně nevyužita. Shankar používá orchestr většinou jako další jednohlasý nástroj, který se přidává k sólistce. Jeho kompoziční myšlení je lineární a vychází z indické tradice (rágy). Tam jsou důležité rytmy, rytmické modely, harmonie fakticky neexistuje.
Jakub Hrůša je naprosto suverénní postava, má respekt ostřílených orchestrálních hráčů (většinou PKF, SOČR) a v jeho gestech občas probleskne „velký učitel“ - jako byste na okamžik zahlédli Jiřího Bělohlávka. Ale žádná kopie, jsou to jen okamžiky. Letos absolvoval AMU a vyprodaný Obecní dům na Pražském jaru je jeho velký úspěch. A jeho fanynky, kterých tam měl požehnaně, to daly v hlasitém aplausu náležitě najevo...
