Jak svět přichází o právníky
Jednou nohou je v opeře, druhou v popu. Každý zná jeho hit Con te partiro. Prodal 50 miliónů svých desek, zpíval pro Clintona, Bushe, Jana Pavla II., britskou královnu. 2. října zazpívá Andrea Bocelli v pražské Sazka Areně.
„Kdyby Bůh měl hlas a zpíval, znělo by to asi jako Andrea Bocelli...“
Celine Dion
Pěvecká kariéra 47 letého nevidomého tenoristy není dlouhá. Poprvé na sebe upozornil v roce 1992, v duu s italským pop idolem Zuccherem. Bocelli jako zcela neznámý barový klavírista z Pisy, který přes den bral kurzy operního zpěvu, poslal Zuccherovi svůj demosnímek. Zucchero jej ukázal Pavarottimu, s nímž točil duet Miserere, a ten mu vysekl poklonu: „Kdo je ten chlapík? Mě už nepotřebuješ, ani já bych to nezazpíval lépe.“ A tak jej Andrea na koncertech nahradil. "Zucchero mi zavolal, nabídl mi spolupráci a já byl v sedmém nebi," vzpomíná Bocelli. Druhý velký úspěch přišel o dva roky později, kdy zvítězil na festivalu San Remo 1994 s absolutně nejvyšším počtem bodů v historii této soutěže. Jeho operně školený tenor působil v populární hudbě výjimečným dojmem. Postupně přicházely nabídky na spolupráci od dalších známých hvězd jako Bryan Adams, Celine Dion, Sarah Brightman nebo Eros Ramazzotti.
Za svůj největší hit Con te partiro (Time To Say Good Bye), v němž zpívá se sopranistkou Sarah Brightman, vděčí autorské dvojici Sartori - Quarantotto. Píseň poprvé zazněla v roce 1996 v Německu u příležitosti posledního zápasu slavného boxera Henryho Maske. Půl roku se držela v Německu na čelních místech hitparád a stala se pak nejprodávanějším singlem v historii gramofonového průmyslu. Je zajímavé, že o rok dříve s touto písní skončil Bocelli v San Remu až na čtvrtém místě.
Jak svět přichází o právníky
I když Bocelli za svou slávu vděčí hlavně písním středního proudu, nevzdal se ani svého snu být operní hvězdou. „Už jako kluk jsem obdivoval Del Monaca, Gigliho a hlavně Corelliho a chtěl jsem jednou patřit také k velkým tenorům,“ vzpomíná Andrea. Jeho talent byl nesporný, od dětství hrál v kostele na varhany a ve 12 letech zvítězil s písní O, sole mio ve své první soutěži - s písníJeho rodiče byli proti, vystudoval tedy univerzitu a rok se dokonce živil jako právník. Pro hudbu se definitivně rozhodl, když jeho vzor Corelli začal učit nedaleko Pisy a přijal Andreu mezi své žáky. Faktem je, že vrozená oční choroba, která jej ve 12 letech zcela připravila o zrak, mnoho nadějí na operní kariéru nedávala. Přesto v roce 1994 debutoval v Pise poprvé na jevišti, jako Macduff ve Verdiho Macbethovi. Většinou opery nahrává - Werthera pro Deccu, Toscu s dirigentem Zubinem Mehtou, Verdiho Requiem pro Polygram s Valerijem Gergievem nebo výběr árií na CD Sentimento s Lorinem Maazelem a London Symphony Orchestra (label Sugar).
„Hlas je nejen dar, ale také zodpovědnost,“ tvrdí Andrea. „Velký tenor jako byl můj učitel Corelli neměl právo najednou skončit, přestat nahrávat a zbavit nás tak možnosti v budoucnu slyšet jeho jedinečný hlas.“
Andrea Bocelli je ženatý, má dva syny a ve svém domě v Toskánsku si loni zřídil nahrávací studio. „Je to můj splněný sen, pracovat doma. Člověk si může vybrat ke zpívání ten nejlepší čas, moment, kdy cítí inspiraci. To je v hudbě velmi důležité,“ tvrdí Bocelli. Domov má velmi rád. „Turné jsou utrpení, vzdalují mě od domova, od lásky, od přátel, mých dětí, mé rodiny. Zpěv znamená také držet dlouhý hlasový klid, různé diety a podobně. Ale je to má práce, a já jsem šťasný, že ji mohu dělat, “ uzavírá Bocelli.
2. 10. Sazka Arena