Ramon Vargas

je takový hodný usměvavý latinoamerický medvídek. Jeho pěvečtí kolegové tvrdí, že nezná vrtochy ani žárlivost jako jiné operní hvězdy. Nevím, jestli je to tím, ale z jeho vystoupení ve Smetanově síni mi nezůstal žádný výrazný dojem. Zpíval ty nejslavnější árie, všechny krásně, po technické stránce dokonalý výkon a projev také nebyl chladný. Teď běžel v TV záznam koncertu. Možná toho dobrého bylo až moc - dával jednu slavnou pecku za druhou, nedopřál publiku oddych. V každém případě je to tenorista se skvělou a ještě hodně dlouhou kariérou před sebou.

Kdo ale zanechal naopak velmi výrazný dojem, byl dirigent Vjekoslav Sutej a jeho neuvěřitelné grimasy, které háže při dirigování do orchestru. Podotýkám, že Sutej není jen nějaká legrační figurka, ale vyhledávaný dirigent operních hvězd. Jeho klaunský úsměv, škubavé pohyby a poskakování na stupínku rozveselily publikum, a myslím, že hráči Pražské komorní filharmonie zachovali klid jen díky své profesionální otrlosti a předchozím zkouškám s tímto energickým dirigentem.
Více na Ramon Vargas, medailon...