Domingo: Stále velká jednička
21/08/11 11:00
O velkolepý závěr jubilejního XX. ročníku MHF Český Krumlov se v sobotu 20.srpna postaral Plácido Domingo. Spolu se sopranistkou z Portorika Anou Marií Martínezovou uvedl skvělý více jak dvouhodinový galavečer operních árií bez přestávky. Dokázal, že i po sedmdesátce má dost sil a plné právo na titul „král opery“, jak ho v tisku často označují.
Jen málokterý festival u nás si může dovolit pozvat hned tři tenorové hvězdy na jeden ročník. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je letos měl – Vargase, Curu i Dominga. Dopřál si ten luxus ke dvacátému výročí. Pamatuji si na dobu, kdy festival začínal, když vpadnul se vší razancí, reklamou a rozměrnými gala akcemi mezi místní malé festivaly, projekty spíše komorní a nadšenecky nekomerční povahy. Hodně se o tom tehdy diskutovalo, zda se tak velký podnik (na místní poměry megalomanský – na Dominga přijelo 7000 diváků) do malého historického městečka vůbec hodí. Dodnes si myslím, že nehodí, obří železná konstrukce se světelným parkem a obří tváře pěvců promítané na plátna působily absurdně v drobném „schieleovském“ panoramatu z malých domečků a stříšek. Mnohem víc by taková mega akce slušela českobudějovickému náměstí, než pořádat ji na krumlovském městském parkovišti, kde honorace s lístky za několik tisíc korzovala před starými garážemi a přeskakovala živé ploty mezi parkovacími místy.
Na druhé straně místní genius loci zřejmě přitahuje i účinkující, Domingo to po koncertu přímo řekl, a Cura, toho bychom v české inscenaci stěží viděli, nebýt rarity – „otáčka“. Takže velké plus pro festival.
Sobotní galavečer zahájila předehra k Prodané nevěstě, Symsonický orchestr Českého rozhlasu řídil americký dirigent Eugen Kohn. Trochu mně vyděsilo nazvučení orchestru, suché, bez alikvótů a basů, smyčce zněly ostře jako ze staré desky, a také na úvod nehrály právě s přesností. Možná to zvukaři ještě v průběhu koncertu doladili, protože další orchestrální vstupy již zněly o mnoho lépe – Donizettiho předehra k Donu Pasqualovi, nebo jiskřivá a svižná Suppého předehra k operetě Básník a sedlák (vynikající cellové sólo). Dirigent Kohn s vizáží fešáckého manekýna vedl orchestr volně a ležérně, a ve snaze zabavit publikum dělal různá komická gesta. Vzhledem k jeho spíše střednímu věku se zdá až neuvěřitelné, že se stihl během své kariéry na pódiu setkat s pěvci jako Renata Tebaldi, Giuseppe di Stefano, Maria Callas, se začínajícím (!) Pavarottim či Renatou Scotto.
Domingo nastoupil s Massenetovou árií Rodriga z 3. aktu opery Le Cid („Ó souverain…“), zpíval s velmi dojatým výrazem, s větším vibratem, ale stále svým charakteristickým témbrem hlasu. Trochu mě zklamalo podání slavné Cavaradossiho árie „E lucevan le stelle “ z Pucciniho Tosky, kde jakoby hledal správné rejstříky a opěrné body kantilény a ta mu nevycházela. Recitativ začal skvěle, do výšek šel s jistotou a lehce, jeho hlas měl stále tentýž půvab, nic nepokazil, ale ani nenadchnul. Naopak skvěle mu sedla následující hrdinná árie Gérarda ze 3. dějství stejnojmenné opery od Umberta Giordana Andrea Chénier „Nemico della patria?!..“.
Mezi tím jej střídala na pódiu se svými áriemi sopranistka Ana María Martínez. Se sympaticky civilním výrazem a velmi slušnou výslovností přednesla Dvořákův „Měsíček“ z Rusalky, závěr ve výšce zvládla bez sebemenší námahy.
Martínezová je držitelkou Grammy, hvězdou sopránového oboru, žádanou v mnoha světových divadlech a orchestrech, kterou přirovnávají ke Kiri Te Kanawa. V árii Wally (Ebben? Ne andró lontana“) z 1. aktu stejnojmenné Catalaniho opery ukázala naplno svou virtuozitu, hladké přechody do výšek a mezi polohami, lehké nasazení a pevnou intonaci, opojný sametově zabarvený soprán. Spolu s Domingem zazpívali duet z Verdiho Othella („Giá nella notte densa“, 1. akt), jejich oba spíše temnější hlasy se spolu velmi dobře snoubily. Tím skončila operní část koncertu.
Lehárova Země úsměvů, respektive píseň prince Su-Čonga z 2. aktu této operety („Dein ist mein ganzes Herz“) naznačila další směřování večera. Zatímco Domingo si lehčího žánru viditelně užíval, Martínezová, která je po výrazové stránce trochu „ledová královna“ a na publikum rozhodně neplýtvá úsměvy, zůstávala nadále zdrženlivá. Árii Sylvy z Kálmánovy Čardášové princezny („Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland“) vyzpívala svižně a velmi korektně, leč staticky a z not. Trochu roztála až v duetu s Domingem, který ji ve známé houpavé melodii písně Hanny Glawari z Lehárovy Veselé vdovy vtáhl do náruče a tančili valčík.
Oba pěvci nakonec ukázali, co je jejich srdcím nejmilejší – byly to árie, písně a romance ze španělských zarzuel (což jsou útvary podobné evropské opeře či operetě). Zpívali neúnavně, jednu árii za druhou, bez orchestrálních „vycpávek“. Domingovi národní, vlastenecké a milostné písně vyloženě sedí, opřel se do toho vší silou a temperamentem, zpíval naplno v dynamice i ve výškách (Torroba, Mariezcurrena). Také Martínezová, která dosud jakoby nechtěla předvést vše, co umí, se nechala strhnout a předvedla dokonalé koloratury ve španělském stylu, dlouhodeché kantilény plné ozdob (Pablo Luna) a rychlost a virtuozitu ve výškách (Barbieri). Jako by oba byli k nezastavení, přidávali nakonec ještě šest přídavků (populární písně jako Bésame mucho, Granada – opět se společným tanečkem, či árie z My Fair Lady). Publikum sice nočním chladem prokřehlé, ale hudebně rozjařené, si žádalo stále další porce této velké show.
Domingo potvrdil, že do pěveckého důchodu se nechystá a žezlo „krále opery“ ještě z ruky pustit nehodlá. Jeho kalendář je plný až do roku 2015 a opravdu k nějakému loučení s kariérou momentálně není uměleckých důvodů. „Cítím se vokálně dobře,“ odpovídá novinářům, kteří jej označují za „přírodní úkaz“. Vedle pěvecké kariéry, kde stále studuje nové role a rozšiřuje svůj repertoár, také diriguje a působí jako generální ředitel ve washingtonské a losangeleské opeře. S Anou Marií Martínez natočil jako dirigent DVD Spanish Night s Berlínskou filharmonií a živou nahrávku zarzuel Amor, vida de mi vida.
Plácido Domingo
Závěrečný operní galakoncert k oslavě 20. výročí festivalu Plácido Domingo (tenor) Ana María Martínez (soprán) Symfonický orchestr Českého rozhlasu Dirigent: Eugene Kohn Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 20.srpna 2011 parkoviště P2 „Pod poštou“ Český Krumlov
program: -Bedřich Smetana: předehra k opeře Prodaná nevěsta -Jules Massenet: Ô souverain, ô juge, ô père, árie Rodrigua z 3.dějství opery Le Cid -Antonín Dvořák: Měsíčku na nebi hlubokém, árie Rusalky z 1.dějství opery Rusalka -Giacomo Puccini: E lucevan le stelle, recitativ a árieCavaradossiho ze 3. dějství opery Tosca -Alfredo Catalani: Ebben? Ne andrò lontana, árie Wally z 1.dějství opery La Wally -Umberto Giordano: Nemico della patria?!… Un di m’era di gioia, árie Gérarda ze 3. dějství opery Andrea Chénier -Gaetano Donizetti: předehra k opeře Don Pasquale -Giuseppe Verdi: Già nella notte densa, duet Desdemony a Othella z 1.dějství opery Othello -Franz von Suppé: předehra k operetě Básník a sedlák -Franz Lehár: Dein ist mein ganzes Herz, píseň prince Su-Čonga z 2.dějství operety Země úsměvů -Emmerich Kálmán: Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland, píseň Sylvy ze 3.dějství operety Čardášová princezna -Franz Lehár: Lippen schweigen, píseň Hanny Glawari z 2.dějství operety Veselá vdova -Pablo Luna: De España vengo, soy española, píseň Conchy z 2.dějství zarzuely El niño judío -Federico Moreno Torroba: Amor, vida de mi vida, romance Rafaela ze zarzuely Maravilla -Francisco Asenjo Barbieri: Canción de Paloma, píseň ze zarzuely El barberillo de Lavapiés -Pablo Sorozábal Mariezcurrena: No puede ser, píseň ze zarzuely La tabernera del puerto
Text byl publikován na Operaplus.cz
Jen málokterý festival u nás si může dovolit pozvat hned tři tenorové hvězdy na jeden ročník. Mezinárodní hudební festival Český Krumlov je letos měl – Vargase, Curu i Dominga. Dopřál si ten luxus ke dvacátému výročí. Pamatuji si na dobu, kdy festival začínal, když vpadnul se vší razancí, reklamou a rozměrnými gala akcemi mezi místní malé festivaly, projekty spíše komorní a nadšenecky nekomerční povahy. Hodně se o tom tehdy diskutovalo, zda se tak velký podnik (na místní poměry megalomanský – na Dominga přijelo 7000 diváků) do malého historického městečka vůbec hodí. Dodnes si myslím, že nehodí, obří železná konstrukce se světelným parkem a obří tváře pěvců promítané na plátna působily absurdně v drobném „schieleovském“ panoramatu z malých domečků a stříšek. Mnohem víc by taková mega akce slušela českobudějovickému náměstí, než pořádat ji na krumlovském městském parkovišti, kde honorace s lístky za několik tisíc korzovala před starými garážemi a přeskakovala živé ploty mezi parkovacími místy.
Na druhé straně místní genius loci zřejmě přitahuje i účinkující, Domingo to po koncertu přímo řekl, a Cura, toho bychom v české inscenaci stěží viděli, nebýt rarity – „otáčka“. Takže velké plus pro festival.
Sobotní galavečer zahájila předehra k Prodané nevěstě, Symsonický orchestr Českého rozhlasu řídil americký dirigent Eugen Kohn. Trochu mně vyděsilo nazvučení orchestru, suché, bez alikvótů a basů, smyčce zněly ostře jako ze staré desky, a také na úvod nehrály právě s přesností. Možná to zvukaři ještě v průběhu koncertu doladili, protože další orchestrální vstupy již zněly o mnoho lépe – Donizettiho předehra k Donu Pasqualovi, nebo jiskřivá a svižná Suppého předehra k operetě Básník a sedlák (vynikající cellové sólo). Dirigent Kohn s vizáží fešáckého manekýna vedl orchestr volně a ležérně, a ve snaze zabavit publikum dělal různá komická gesta. Vzhledem k jeho spíše střednímu věku se zdá až neuvěřitelné, že se stihl během své kariéry na pódiu setkat s pěvci jako Renata Tebaldi, Giuseppe di Stefano, Maria Callas, se začínajícím (!) Pavarottim či Renatou Scotto.
Domingo nastoupil s Massenetovou árií Rodriga z 3. aktu opery Le Cid („Ó souverain…“), zpíval s velmi dojatým výrazem, s větším vibratem, ale stále svým charakteristickým témbrem hlasu. Trochu mě zklamalo podání slavné Cavaradossiho árie „E lucevan le stelle “ z Pucciniho Tosky, kde jakoby hledal správné rejstříky a opěrné body kantilény a ta mu nevycházela. Recitativ začal skvěle, do výšek šel s jistotou a lehce, jeho hlas měl stále tentýž půvab, nic nepokazil, ale ani nenadchnul. Naopak skvěle mu sedla následující hrdinná árie Gérarda ze 3. dějství stejnojmenné opery od Umberta Giordana Andrea Chénier „Nemico della patria?!..“.
Mezi tím jej střídala na pódiu se svými áriemi sopranistka Ana María Martínez. Se sympaticky civilním výrazem a velmi slušnou výslovností přednesla Dvořákův „Měsíček“ z Rusalky, závěr ve výšce zvládla bez sebemenší námahy.
Martínezová je držitelkou Grammy, hvězdou sopránového oboru, žádanou v mnoha světových divadlech a orchestrech, kterou přirovnávají ke Kiri Te Kanawa. V árii Wally (Ebben? Ne andró lontana“) z 1. aktu stejnojmenné Catalaniho opery ukázala naplno svou virtuozitu, hladké přechody do výšek a mezi polohami, lehké nasazení a pevnou intonaci, opojný sametově zabarvený soprán. Spolu s Domingem zazpívali duet z Verdiho Othella („Giá nella notte densa“, 1. akt), jejich oba spíše temnější hlasy se spolu velmi dobře snoubily. Tím skončila operní část koncertu.
Lehárova Země úsměvů, respektive píseň prince Su-Čonga z 2. aktu této operety („Dein ist mein ganzes Herz“) naznačila další směřování večera. Zatímco Domingo si lehčího žánru viditelně užíval, Martínezová, která je po výrazové stránce trochu „ledová královna“ a na publikum rozhodně neplýtvá úsměvy, zůstávala nadále zdrženlivá. Árii Sylvy z Kálmánovy Čardášové princezny („Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland“) vyzpívala svižně a velmi korektně, leč staticky a z not. Trochu roztála až v duetu s Domingem, který ji ve známé houpavé melodii písně Hanny Glawari z Lehárovy Veselé vdovy vtáhl do náruče a tančili valčík.
Oba pěvci nakonec ukázali, co je jejich srdcím nejmilejší – byly to árie, písně a romance ze španělských zarzuel (což jsou útvary podobné evropské opeře či operetě). Zpívali neúnavně, jednu árii za druhou, bez orchestrálních „vycpávek“. Domingovi národní, vlastenecké a milostné písně vyloženě sedí, opřel se do toho vší silou a temperamentem, zpíval naplno v dynamice i ve výškách (Torroba, Mariezcurrena). Také Martínezová, která dosud jakoby nechtěla předvést vše, co umí, se nechala strhnout a předvedla dokonalé koloratury ve španělském stylu, dlouhodeché kantilény plné ozdob (Pablo Luna) a rychlost a virtuozitu ve výškách (Barbieri). Jako by oba byli k nezastavení, přidávali nakonec ještě šest přídavků (populární písně jako Bésame mucho, Granada – opět se společným tanečkem, či árie z My Fair Lady). Publikum sice nočním chladem prokřehlé, ale hudebně rozjařené, si žádalo stále další porce této velké show.
Domingo potvrdil, že do pěveckého důchodu se nechystá a žezlo „krále opery“ ještě z ruky pustit nehodlá. Jeho kalendář je plný až do roku 2015 a opravdu k nějakému loučení s kariérou momentálně není uměleckých důvodů. „Cítím se vokálně dobře,“ odpovídá novinářům, kteří jej označují za „přírodní úkaz“. Vedle pěvecké kariéry, kde stále studuje nové role a rozšiřuje svůj repertoár, také diriguje a působí jako generální ředitel ve washingtonské a losangeleské opeře. S Anou Marií Martínez natočil jako dirigent DVD Spanish Night s Berlínskou filharmonií a živou nahrávku zarzuel Amor, vida de mi vida.
Plácido Domingo
Závěrečný operní galakoncert k oslavě 20. výročí festivalu Plácido Domingo (tenor) Ana María Martínez (soprán) Symfonický orchestr Českého rozhlasu Dirigent: Eugene Kohn Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 20.srpna 2011 parkoviště P2 „Pod poštou“ Český Krumlov
program: -Bedřich Smetana: předehra k opeře Prodaná nevěsta -Jules Massenet: Ô souverain, ô juge, ô père, árie Rodrigua z 3.dějství opery Le Cid -Antonín Dvořák: Měsíčku na nebi hlubokém, árie Rusalky z 1.dějství opery Rusalka -Giacomo Puccini: E lucevan le stelle, recitativ a árieCavaradossiho ze 3. dějství opery Tosca -Alfredo Catalani: Ebben? Ne andrò lontana, árie Wally z 1.dějství opery La Wally -Umberto Giordano: Nemico della patria?!… Un di m’era di gioia, árie Gérarda ze 3. dějství opery Andrea Chénier -Gaetano Donizetti: předehra k opeře Don Pasquale -Giuseppe Verdi: Già nella notte densa, duet Desdemony a Othella z 1.dějství opery Othello -Franz von Suppé: předehra k operetě Básník a sedlák -Franz Lehár: Dein ist mein ganzes Herz, píseň prince Su-Čonga z 2.dějství operety Země úsměvů -Emmerich Kálmán: Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatland, píseň Sylvy ze 3.dějství operety Čardášová princezna -Franz Lehár: Lippen schweigen, píseň Hanny Glawari z 2.dějství operety Veselá vdova -Pablo Luna: De España vengo, soy española, píseň Conchy z 2.dějství zarzuely El niño judío -Federico Moreno Torroba: Amor, vida de mi vida, romance Rafaela ze zarzuely Maravilla -Francisco Asenjo Barbieri: Canción de Paloma, píseň ze zarzuely El barberillo de Lavapiés -Pablo Sorozábal Mariezcurrena: No puede ser, píseň ze zarzuely La tabernera del puerto
Text byl publikován na Operaplus.cz