S podzimem (Pražským) je česká hudební scéna zase o jeden skandál bohatší. Na festivalu nevystoupila Héléne Grimaud s Drážďanskou Staatskapelle. Původním důvodem byla nespokojenost klavíristky s koncertním křídlem v Rudolfinu. Požadovala po ladiči náročné úpravy nástroje, které ovšem ladič vyhodnotil jako neproveditelné. (Je to trochu česká tradice, dobře vysvětlit, proč něco nejde, ale posuďte sami, zda náhodou nebyl v právu - prohlášení ladiče čtěte zde). Filharmonie pak umělkyni nabídla náhradní nástroj, ten nejlepší, co si údajně schovává jen na natáčení (prohlášení ředitele ČF čtěte zde), a zdálo se, že vše nakonec dobře dopadne.
Podle Héléne Grimaud však všemu nasadil korunu ředitel Pražského podzimu Pavel Špiroch, který ve zlostné náladě a prý zjevně podroušený vrazil na zkoušku a všem vynadal, že u něj jako kapela skončili a vpodstatě je vyrazil z festivalu. Alespoň tuto verzi klavíristka, dirigent a manažer orchestru dnes zveřejnili ve večerních zprávách na ČT. A také na webových stránkách orchestru, kde se s doslova píše, že "orchestru se za celou dobu jeho 460-tileté existence ještě nic podobného nepřihodilo." (prohlášení najdete zde)
Moc nechápu, co by ředitele Špirocha k takovému chování vedlo. Koncert tím rozhodně nemohl zachránit, a většinou ani nejsou festivaloví ředitelé na takové "hrdinské kousky" stavění. (Lístky na jednu z nejznámějších evropských klavíristek stály od 990 po 190 Kč). Pavel Špiroch se k incidentu zatím nevyjádřil, uvidíme, zda v budoucnu vystoupí s nějakou verzí na svou obranu. Nicméně jeho mlčení ve chvíli, kdy jej cupují novináři i sponzoři v televizních panelech, je netaktické a téměř sebeusvědčující.
Koncert v Praze je Staatskapelle Dresden i se sólistkou ochotná zadarmo zopakovat v náhradním termínu, ale zřejmě z toho bude profitovat jiný pořadatel - zájem už pohotově projevilo ústy Antonína Matznera Pražské jaro.

Dnes večer byly na jevišti Národního divadla, v rámci slavnostního ceremoniálu před premiérou České baletní symfonie, předány Ceny KB za nejlepší premiérové výkony sólistů uměleckých souborů baletu, činohry a opery Národního divadla v sezoně 2006 / 2007.
Cenu Komerční banky získali Michal Štípa za titulní roli v baletu Sólo pro tři, Taťjana Medvecká za roli Princezny Kosmonopolis ve hře Sladké ptáče mládí a australsko-německý barytonista John Wegner za roli Jacka Rance v opeře La fanciulla del West. Vedle něj byly z operního oboru nominováni ještě Eva Urbanová za titulní roli Minnie ve stejném představení La fanciulla del West a Roman Janál za roli Kaliny v Tajemství.
Komerční banka věnovala každému oceněnému umělci finanční dar ve výši 100 000 korun a bronzovou sochu KOBANÁDI, kterou umělecky ztvárnil akademický malíř a sochař Jaroslav Róna.

Pražský podzim se přehoupl do druhé poloviny (12. - 1.10.). Festival si letos naložil vskutku ambiciózní příděl zahraničních těles: v Praze se díky němu objeví 9 významných evropských orchestrů, např. Bamberští symfonikové, Rotterdamská filharmonie, BBC z Walesu a ze Skotska, Staatskapelle Dresden, orchestry z Rakouska, Ruska, Francie ad. Nebude chybět ani Česká filharmonie. A co se bude hrát? Ještě můžete stihnout klavíristu Wayna Marshalla s Gershwinem a BBC Wales, Brittena v podání slavného houslisty Franka Petera Zimmermanna, mexickou hudbu pod taktovkou Enriqua Barriose, slavné melodie Johna Williamse z hollywoodských filmů a mnohé další. Podrobnější informace na www.prazskypodzim.cz

Prestižní festival Struny podzimu zahájí 23.9. ve Stavovském divadle britský tenorista Ian Bostridge, držitel Grammy. Händelovy skladby zazpívá v ideálním spojení s historickými nástroji anglického souboru Orchestra of the Age of Enlightenment (Orchestr doby osvícenství).

Podstatné je zpěvem něco sdělit, dotknout se lidí a dojmout je, ne jenom vyluzovat krásný rámus...
Ian Bostridge

Od chvíle, kdy debutoval v londýnské Wigmore Hall (1993), bylo jasné, že v něm zraje tenorista světových parametrů. Tleskali mu v Berlíně, Salcburku, Lisabonu, Edinburghu, Paříži, Stockholmu, New Yorku... Ve slavném vídeňském Musickvereinu tleskalo publikum tak dlouho, až mu došly všechny přídavky. Od druhé desky, kterou Bostridge natočil pro Hyperion, sbírá Grammophone Awards jak na běžícím pásu, také získal Grammy za nahrávku se Sirem Johnem Eliotem Gardinerem (Tom Rakewell 1999). V minulé sezóně měl vlastní koncertní sérii v newyorské Carnegie Hall.
Do Prahy přijíždí mimo jiné propagovat nové CD Händelových árií, které vydává u EMI. Jeho koncert ve Stavovském divadle nazvaný "Händelův hlas" bude prvním vystoupením britského tenoristy u nás.

Budoucí akademik
Na začátku Bostridgeovy kariéry nebyla hudba, ale věda a touha po poznání. Studoval historii a filosofii v Cambridgi a na Oxfordu, kde získal doktorát. Již během studia si však podle vlastních slov uvědomil, že je majitelem hlasu, který nešlo déle ignorovat. Ke zpěvu a oblibě romantických písní jej přivedl v dětství učitel němčiny: věřil, že jazyk se nejlépe naučí prostřednictvím německé poezie a tak přinesl chlapci pásek se Schubertovými písněmi, jež nazpíval Dietrich Fischer-Dieskau. "Kdyby nebylo Schuberta, nikdy bych se nestal pěvcem," tvrdí Bostridge.
celý článek najdete zde

Rakouský deník Vlasty Reittererové VI zaznamenal zájezd České filharmonie do Rakouska, na němž Mácal složil funkci šéfdirigenta. Přináší kritiku z místního tisku s výstižným titulkem Jásot a ústup.

Koncert České filharmonie v Grafeneggu za řízení jejího šéfa Zdeňka Mácala se konal [8.9.] pod stanovou plachtou. Ta přirozeně neposkytuje takovou akustiku jako Wolkenturm [kde se původně měl koncert konat; je to nově vybudovaná polootevřená scéna, ale kvůli počasí musel být koncert přeložen pod střechu] a větrem zmítaná celta vyráběla rušivé zvuky.
Přesto to byl opět jeden úspěšný večer, což nebylo pouze zásluhou Pendereckého 2. houslového koncertu s podtitulem Metamorfózy, dobře zvládnutého všemi interprety, především však sólistou Ernstem Kovacicem. Vyvážený, krásný zvuk, precizní souhra, bezchybný výkon všech orchestrálních sekcí a vytříbený dirigentský výkon přinesly ovoce již v úvodní Smetanově symfonické básni Šárka. Bouřlivé ovace provázely také závěr koncertu: Dvořákova Novosvětská byla mistrovsky zahrána.
V neděli ovšem Mácal ohlásil rezignaci na funkci šéfa orchestru, z důvodů stupňující se kritiky ve své vlasti – s koncertem v Graffeneggu to souviset nemůže. -Opal
Kurier, 10.9.2007

Redakční poznámka: Nově založený mezinárodní hudební festival v Grafeneggu se konal letos poprvé. Vede jej klavírista Rudolf Buchbinder. Program prvního ročníku byl plný VIP těles a sólistů - London Symphony Orchestra, Israel Philharmonic Orchestra, Česká filharmonie, Mahler Chamber Orchestra a Il Giardino Armonico, přijeli dirigenti Giovanni Antonini, Valerij Gergijev, Philipp Herrewegh, Zubin Mehta. A sólisté jako Alfred Brendel, Julius Drake a Arcadi Volodos (klavíry), Ernst Kovacic (housle) a Heinrich Schiff (violoncello). Z pěvkyň a pěvců Renée Fleming na zahajovacím koncertě pod širým nebem a při dalších koncertech Ian Bostridge, Michelle Breedt a Christiane Oelze. Alespoň podle programu. Zámek Grafenegg je vzdálený 40 minut jízdy autem z Vídně, a má zde fungovat nová operní scéna pod širým nebem a nová koncertní síň.

Čekala jsem, že to přijde dřív, ale Mácal překvapil. Vydržel v České filharmonii téměř celé funkční období, až nyní, na začátku své poslední sezóny nečekaně ohlásil odchod. Svou spolupráci s orchestrem ukončil během víkendového zájezdu ČF do Rakouska. Důvody jsou nejasné, tentokrát žádná revoluce v řadách hráčů a odborářů, MF Dnes naznačuje neshody s ředitelem Riedelbauchem. Také poslední kritiky na zahajovací koncert sezóny prý byly impulzem k rozhodnutí jednasedmdesátiletého dirigenta. Jak je v ČF obvyklé, zvolila si na otevření sezóny nevzrušivý a dle Lidovek nijak zvlášť nastudovaný program z málo hraných kousků české klasiky (Dvořákovu ranou Symfonii č. 2 B dur spolu se symfonickou básní Zrání Josefa Suka). Já na tyhle osvětové akce nechodím, kdejaký podzimní festival v Praze nabízí zajímavější podívanou.

Kulturní zařízení Městské části Praha 4 Chodovská tvrz posledního srpna ukončilo svou činnost. Z rozhodnutí Městské části zde vznikne nový subjekt, Kulturní Jižní město, o.p.s., o jehož dalších plánech, speciálně v oblasti klasické hudby, není zatím nic známo. Na webových stránkách Chodovské tvrzi jsou jen staré červnové programy a obvyklý newsletter s novou sezónou už nedorazil.
Poslední akcí, která zde proběhla, byl v červenci a srpnu tradiční letní festival Tóny Chodovské tvrze, který organizuje houslista Jaroslav Svěcený. "Doufám, že náš festival, který si za ta léta získal renomé a zvykli si na něj jezdit už i mimopražští diváci, zde zůstane," uvedl k tomu známý houslista. "Ale kdyby ne, mám řadu nabídek z jiných kulturních zařízení, kde by o takový projekt dost stáli. Samozřejmě tady na Chodově, kde jsem doma a kde jsme festival od začátku vybudovali, je mi to nejbližší."
Chodovská tvrz byla cosi jako Rudolfinum Jižního města, silně akcentovala ve svých programech komorní koncerty. Přitáhla k pravidelné spolupráci řadu renomovaných umělců a mladých talentů.